Third day in Preston.

Ani nevím, co vám k tomu mám říct.
Začnu nějakým úvodem. Vydali jsme se s mým přítelem Štěpánem do Anglie na dva měsíce. Přesně do Prestonu (severní Anglie, můžete se podívat na google maps), kde bydlím můj strejda a ten nám slíbil, že nám to tady všechno zařídí. A tak jsme jeli. Z Prahy busem do Bratislavy a dále letadlem.
Přiletěli jsme v sobotu večer do Liverpoolu, vyzvedl nás můj strejda a jeli jsme to Prestonu. Bydlíme na konci centra, což je super, protože můžeme všude pěšky a nemusíme platit za autobus. Bydlíme v takovém domě, ve kterém je asi 10 pokojů (jakoby bytů) se společnou kuchyní a dvěma koupelnami. Všechno je na klíče, takže se ani pro rohlík bez klíčů nedostaneme. V našem pokoji je postel, skříň, komoda, stůl a umyvadlo. Co mě ale překvapilo bylo, že v kuchyni není nic. Jen linka a poličky a lednička. A pak nic. Prázdné skříňky. Nic. Ani lžička. A tak jsme si v neděli museli všechno koupit. Lžíce, vidličky, nože, prkýnko, misky, hrníčky, skleničky, utěrky, koš, toaletní papír, jar, kapesníčky,.. Peřiny nám strejda koupil už předem a zapomněla jsem poznamenat, že nám zařídil to bydlení. A taky nám půjčil talíře, lžíce, !toastovač! a hadr. Což je super.
Dále jsme si nakoupili základní potraviny jako chleba, müsli, cukr, sůl, koření, čaj, mlíko, trochu ovoce a zeleniny atd. Tu hlavní Fishergate ulici už mám projitou tolikrát a stejně pořád přesně nevím, kde co je.
V pondělí jsme zašli do agentury, kde se Štěpán registroval a dneska už mu volali a právě teď pracuje někde v továrně. Snad to tam není úplně na nic. Přijde domů až v 10:30pm. Mám prý něco uvařit :D Dále jsme si zařizovali National Insurance Number, což musíte mít, aby vás zaměstnali. Máme domluvené datumy na interview. Snad nebudou mít nic proti. Dále jsem obešla pár restaurací s mým CV a zeptala se na práci. Někteří se tvářili jakože nemají prostě nic, ale jindy řekli, že dají vědět. Kdyby mě zaměstnali třeba v Costě nebo Subwai. To by bylo super.
Joo a nemáme na pokoji internet. Takže jsem dneska chodila po městě a hledala něco free, ať můžu psát e-maily do různých restaurací a firem. A tak jsem seděla v obchodním cetru a chytala wi-fi od McDonaldu, kam jsem zároveň vyplňovala dotazník dlouhý jak svět. Vtipné je, že mě přijali do McDonaldu v Praze už před měsícem. Ale já radši jela do UK, abych pracovala v McDonaldu tady, hmm. To by mě nejdřív museli vzít. Ten dotazník byl šílený :D
Teď jsem u nějakého kámoše mého strejdy, kde je wi-fi. Super.
Zatím to tu vypadá dost bledě. Jídlo je strašně drahé. Za ubytování platíme skoro 12 tisíc a nestojí to za nic. Jediné, co mě dneska potěšilo bylo, co se stalo v obchodním centru, když jsem si šla sednout k Mekáči na internet.
Procházela jsem kolem jednoho knihkupectví a čtu si už ze zvyku inzeráty na vytrýně. A čtu: Voluteers wanted! Včera jsme totiž se Štěpánem řešili, že pokud nenajdu práci, tak se tady 2 měsíce budu nudit. A tak si říkám, proč ne. Vyfotím si to, kdybych náhodou nic nesehnala. Obchod už byl zavřený. Ale za sklem stojí pán a culí se, protože si myslí, že ho fotím. Za chvíli vylezl ven a ptá se mě, co si čtu. Tak jsem mu to řekla a on byl nadšen, že chci být dobrovolník a hned, že mám jít dovnitř sepsat dotazník. Řekla jsem mu, že vlastně hledám práci, ale že když neseženu, nechci se tu nudit, a on se smál a dokonce byl osobně v Ostravě! :D Tak to bylo pěkné zpestření dne. Ještě říkal, že mám dobrou angličtinu, tak jsem měla radost.
Kdyby vás napadla jakákoli otázka na Anglii, na náš výlet, práci, pobyt. Ptejte se v komentářích nebo na asku - ask.fm/maybeiamd. A pro aktuálnější (možná, pokud zrovna chytím nějakou wifi) fotky mě sledujte na instagramu - danielle_sheep.